Stone legend - Massimo Osti

Módní průmysl začal strádat, když ztratil svojí velkou osobnost, Massima Ostiho, autora Stone Island a značky CP Company, který zemřel v 59 letech. Osti nebyl jen designer, jehož jméno praští každého na ulici a hlavně v módě co se týká fotbalových tribun po celé Velké Británii, byl velkým vynálezcem co se týče celkové chlapské módy konce 20. století. Tak teď se dozvíte jak se nejoblíbenější syn Boloně stál takovýmhle zvířetem.

Massimo Osti rozjel roku 1974 v Itálii firmu Chester Perry. Původem grafický designér, který začal makat tak, že dělal potisky triček měl vizi čistě střižených, dobře udělaných věcích, které vás přinutí se za nimi na ulici otočit (a taky za ně utratit peníze). Název Chester Perry pocházel podle málo známého strip baru, tedy spíš podle jeho hlavní postavičky Chestera, který vždy přicházel s inovačními myšlenkami, jak zlepšit toto místo, ale nikdy se mu to nepovedlo. S decentním logem pracujícího muže, střihem a kvalitou materiálu, která se na věci používala bylo jasné, že kdo zná vztahy v módním průmyslu se rychle prosadí. Úspěch také stál na tom, že design byl v tu dobu mrtvý a dělali se jen věci, které vycházeli z dlouho zažitého vzoru, který se používal v módním průmyslu.

Byl tu ovšem takový nepatrný problém jakkoli jméno příliš připomínalo tenisovou značku velmi populární v Británii té doby, Fred Perry, takže následoval soudní příkaz a následovala rychlá změna názvu. Značka zkrátila svoje jméno, to znělo teď C.P. Company a label pokračoval ve víření vod kvality oblečení, když se tato značká stávala víc a víc populární v Itálii a netrvalo to dlouho a zbytek Evropy a částečně Británie se začala zajímat o Massimovy kreace.

Na začátku 80. let chtěl Osti se svými kreacemi více zklouznout do casual stylu, ale chytrá aura C.P. Company byla moc omezená na to co myslel. Používal nové a nové materiály a pomalu, ale jistě se dostával k tomu, jaký materiál by se dal použít na danou sezónu, aby vše pasovalo. Jeho oděvy byli jednoduché a efektivní a stáli na té lepší straně spektra casuals oděvů. Massimo chtěl také dát do designu svých oděvu jednu z oblastí, kterými byl nejvíce ovlivněn a to byl military styl.

Tak a teď tu bylo něco, co nikto předtím nikdy nevyzkoušel. Uniforma armády byla vždy považována za praktickou a funkční, ale nikdo nikdy nezkusil spojit tuto myšlenku s klasickým řadovým oblečením. Je tu jeden drb, který říká, že Massimo Osti pojmenoval tento nový koncept podle své lodi, na které jezdil rybařit, která se jmenovala Stone Island. Pravda nebo lež, každopádně značka byla představena v roce 1982 pod jménem Stone Island Marina. Ten název se zajisté vztahoval nějakým způsobem k mořeplavectví. Značka na sebe hnedka přilepila pozornost. Něktré věci co ho také ovlivnili pocházeli určitě i s knihy, kterou zrovna četl a to z "Isola Di Pietra", značka sama vypadala nepochybně vojensky nejen svým střihem, ale i použitím loga, na kterém byl vyobrazen kompas. Na trikách a košilích se objevila jednoduchá čtyřhrotá kompasová růžice a na rukávech bund a svetrů nyní famózní obdélníková černá nášivka z kompasem ve středu a nápisem Stone Island. Původně byla sice umístěna kousek vedle manžety levého rukávu, ale bylo to nakonec nepraktické, protože se zachytávala za věci, tak byla na všech oblecíh přesunuta na vršek levého rukávu.

Netrvalo dlouho a Stone Island Marina se prosadila. Jones of London, slavné módní obchodní středisko bylo první, které ukázalo prstem a dovezlo první věci Stone Island do Anglie. Za chvíli se obleky, které měli takový střih, který nikdo nikdy předtím neviděl, opatřili cenovkou - pletené věci stály něco přes sto liber, což bylo sakra hodně v Thatcherovské Británii. Cena však byla ospravedlnitelná - kus co jste si koupili vydržel roky co jste ho nosili stále ve skvělém stavu, díky perfektní výrobě.

Společnost, která dělala tyhle modely, Sportswear SPA, se stala vítězem pro Massimovy práce. Stále cítil potřebu vyjádřit se v módě ještě nějak jinak a založil tedy kultovní label Boneville, který byl podobný C.P. Company a jejímu módnímu směru. Mezi tím Stone Island přivedl Massimovo myšlení k nové věci a to byla kvalitní pěkná casual móda a to se stalo díky fotbalovým fanatikům ve Velké Británii, kde se Stone Island ucházel o přízeň všude na tribunách.

Je tu dlouhá historie a argumenty jednotlivých fotbalových fandů, kdo a čí klub začal první nosit Stone Island. Od grázlů z Porthouthu po spratky z Liverpoolu, Londýn byl první epicentrum obchodů, kde se dala značka sehnat a v těchto obchodech se dala sehnat lépe než v Itálii a bylo zde mnoho druhů oděvu, které stálo za to si pořídit. S títo na paměti je jsitě pravda, že velmi málo těch, kdo vedli kluby skrz zemi a s těmi kdo pořádali zájezdy do Evropy aby se udrželi oblečení podle poseldní módy, byli ti první kdo Stone Island nosili, ne nějaké kluby hromadně. Mnoho britských klubů hrálo v té době Evropské poháry a ceny cestování na kontinent se snižovali a přišel na řadu fakt, že se začal snižovat počet těch co nosili běžné Adidasky a Lacosty. A přišel čas těch, co nosili právě Stone Island a C.P. se právě dostávali na tribuny. Tohle drahé, těžko nositelné, pochopitelné a inovativní oblečení se stávalo základem fotbalové casual kultury - to těžko nositelné platí až do dnešního dne, protože značka je hodně spojena s fotbalovým násilím.

Další velká inovace, která se nedala přehlédnout bylo Ostiho používání procesu stonewash u džín, které je kopírované nekonečným množstvím výrobců džín až doteďka. Ale svetry a trika to mu nestačilo, byl zde velký trh pro dobré značkové věci a to bylo to, kde Stone Island a C.P.Company excelovali a stali se zajetými koncem 80. let. Osti upoutával tím, jak spojoval technologii a módu, a to bylo to co šlo do popředí v používání té dané látky v oblečení. Na první bundy, které byli vyrobeny pro C.P. Company byla použita nerezová ocel, procesem, který je stále používán touto značkou i o 20 let později. Ale Stone Island byl více ovlivněn military stylem a Massimo přišel s dalším nápadem, Stone Island Ice Jackets.

Základem byli normální barvy používané na maskování, ale materiál Ice Jacktes byl velmi teplotně ovlivnitelný, měnil barvu v závislosti na teple. Letní verze byli většinou běžně vidět, ale vzácnější zimní měli navíc kožešinou lemovanou kapuci. Pak byli také bundy jen s polovičním zipem, které však upustili od maskáčové barvy. Inovace tím však nekončila. Odolnost vůči vodě to byla další část obleků a s tímto přišel Osti tak, že měl materiály na bázi gumy. Ten byl pro bundy ovšem moc lepivý, takže on vymyslel bavlnu, s lesklým vzhledem a vynikajícími vodě odolnými vlastnostmi. Další klasickej kabát z této doby používal skleněné korále, které byli v malém počtu v materiálu a dávali mu jasný zrcadlící charakter pod světlem.

V téhle době byl název Stone Island Marina nahrazen více efektivním a jednušším názvem Stone Island, i když některé kousky měli na sobě stále logo Marina. Ale nejen Stone Island byla značka, na které mohl Massimo zkoušet své novoty. V tom samém čase přišel s bundami Mille Miglia, které byly inspirovány automobilovým závodem téhož jména, který se konal mezi městy v Itálii. Tahle bunda obsahovala brýle, které byli součástí kapuci a dali se spustit dolů na oči, když byla kapuce nasazena na hlavě. Součástí bundy bylo také průhlédné kukátko na hodinky na ruce, což usnadňovalo sledování času. Stejně jako ostatní Massimovi myšlenky, i tato odolala testu času a věci co dělá C.P. Company teď se vrací k záležitosti brýlý v kapuci, myšlence které je přes 15 let.

V roce 1994 Massimo přetrhl vazby na Sportswear SPA a nechal místo ředitele obou značek i kultovní značky Boneville. Důvod proč toho Osti nechal zůstal nejasný, ale ti, co přišli pracovat pro Ostiho v pozdějších letech potvrdí, že tolik práce, kterou vložil do svých kreativních výrobků se nepromítla až tolik na výdělku. Bylo by pro Ostiho lehké stáhnout se ze své práce, jeho ohromný přínos totiž ovlivnil módu po celém světě. Bez něj bychom neměli značky jako Griffin, Maharishi, nebo 6876. Po pokorném odchodu Ostiho projevil zájem o Sportswear SPA Kenneth Mackenzie, ředitel a návrhář značky 6876.

Stone Island a CP Company nechala své práce, aby našla dědice pro trůn, chtěli někoho kdo by zapadl do kolejí, které Osti vyjel. Designer z Middlesbrough Paul Harvey odvedl skvělou práci, když vzal Stone Island po odchodu Ostiho a mnoho dalších sezon perfektního pleteného a venkovního oblečení bylo navrhováno, když přišel nový designer do CP Company Moreno Ferrari. Hlavně jeho koncept Urban Protection v pozdních 90. letech. Bundy z této kolekce používali velmi odolný materiál a každá byla pněkdu jiná. "Metropolis" měla zabudovanou masku proti smogu, "Rem" kazeťák a senzační "Move" měla popruhy, do kterých se dal zahalit skůtr.

Jak tohle pokračovalo, Massimo zatím vymýšlel série dalších nyní kultovních značek, které pokračují, ale zájem o ně je zmírněný. World Wide Web a ST 95 nebyli moc úspěšné ale Left Hand v pozdních 90. letech měla velmi úspěšné kolekce. Nebylo to dlouho předtím, než byl Osti odchytnut Levisem, aby pro ně vedl projekt. Po té co se dostal do divokého střetu v konkurenci v džínovém světě, tak zjistil, že prodávaný klasických džín nemůže vést k úspěchu Levis. Inovace, které Osti vložil do věcí pro Levis udělali z firmy to, co je teďka, výrobce džín, který je hrdý na dědictví (které je zachyceno na jeho značce a logu) a také inovátora, který přichází z myšlenkami jako zkroucené džíny a podobně.

Poté co Massimo inspiroval Levis v tom, že používání technologie a oblečení je dobrý nápad, přišel Levis s ICD+ Courier bundou, která obashovala integrovaný MP3 přehrávač, mobil, sluchátka a kontrolní panel pro snadnější operaci z těmito zařízeními. Ale i todle má stinnou stránku. Vyrobeno jich bylo jen 1000 kusů a v málo barvách a v né moc nových provedeních, nebyl to žádnej hit. Ale nyní, pár let pozdějí, společnosti co se zabývají módou a šatami se shánějí po cestách, jak zabudovat MP3 do kabátů. Osti také pracoval pro Dockers, khaki větev Levisu. Tady se nepředpokládalo, že něco vymyslí v tak jednoduché oblasti, ale opak je pravdou. Nejvíce prodávaná kolekce byli kalhoty které obsahovali myšlenku Dockers a klasickej armádních maskáčů, zpevněná látka na kolenou, rozšiřitelné nohavice pomocí zipu a hodně kapes. Ale hlavní bod o kterém se diskutovalo mezi kupujícími po celé zemi, co viděli tuto kolekci byla dostupnost tědlech obrněných kalhot, přirozeně váha a dostatek středověkého ducha dokázali mnoha malým obchodníků, že kolekci stojí za to vzít.

Ale designerská práce byla nakonec ukončena krátce poté, co se Osti vrátil ze svými nápady do hlavního proudu. Osti měl po mnoho let rakovinu a musel odejít na odpočinek po rocích boje s touto nemocí. Vypadalo to, že se uzdravil poté co představil svou řadu Double Use Massimo Osti obratitelného pleteného zboží. Nepředvídaltelnost této nemoci byla jasně dokázána, když Osti zemřel krátce po svých 60. narozeninách. Odkaz tohoto designéra a hlavně díra co po něm zůstala ve světě módy byla strašlivá. Jeho největší fandové, bratrství britskejch fotbalovejch fandů stále čeká na nějaké další kreace rok za rokem. Novinky ale říkejí, že jeho myšlenka Double Use bude pokračovat. Jeho syn se uchopil vlády nad tím, aby se jeho práce dodělala. Doufáme že Massimova velikost se zapsala do jeho syna a že budeme moci nosit dále Ostiho návrhy od někoho z jeho krve i v dalších letech co přijdou.

preklad Peddy, Backstreet Battalion